Židé v Myslkovicích

První zmínka o židovské populaci v Myslkovicích pochází z roku 1706, v této zmínce se však uvádí, že Židé obec osidlovali již před rokem 1650. V Myslkovicích se první židovské rodiny vyskytují na začátku 18. století. K roku 1706 jsou v obci 3 rodiny židovského vyznání. Toto číslo ale začíná růst v době největšího přílivu Židů do Myslkovic (mezi lety 1733 a 1860). V roce 1783 je již v Myslkovicích 35 Židovských rodin a o zhruba 70 let později dokonce Židé tvoří téměř polovinu populace obce (tj. 474 obyvatel z celkových 978). Po úplném zrovnoprávnění Židů v Rakousko-Uherské monarchii roku 1867 Židé postupně začínají obce opouštět a stěhují se do větších a bohatších měst. K roku 1890 se v Myslkovicích eviduje pouze 71 osob židovského vyznání. Posledních 9 Židů podlehne roku 1839 nacistickým rasovým zákonům a nemalá židovská kapitola obce se uzavírá. V obci po Židech zbyl lihovar Zikmunda Fischla, židovský hřbitov, již se zemí
srovnaná synagoga a samozřejmě bohatá historie.

ŽIDOVSKÝ HŘBITOV

Pohřeb židovský býval ve vsi událostí. Účastnili se ho mimo židů také muži z celé vsi, to z povinnosti, protože byli všichni nějak židům zavázáni, pak ovšem všichni kluci. Hranolovitá, nenatřená rakev byla vložena do ,,šupny." To byl pohřební vůz, podoby veliké, černé rakve šestiboké, vzadu uzavíraný dvířky. Průvod ubíral se po vsi na Košicko, až na rozhraní katastru, odkud polní cestou k lesu na hřbitov. Půda hřbitova byla těžká, hlinitá a často hrobař vyléval vodu těsně před pohřbem. Říkávalo se, že židy po smrti ještě topí. Hrob býval označen kamenným náhrobkem psaným - hebrejsky, německy, nebo česky. (Citace z kroniky Židé v Myslkovicích)

Židovský hřbitov v Myslkovicích byl založen před rokem 1750 a nachází se zde kolem 180 barokních a klasicistních náhrobků. Před malou brankou, kterou lze vstoupit na hřbitov můžete spatřit zbytky původní márnice. Hřbitov je kulturní památkou České republiky. Pokud před hřbitovem právě stojíte, nebo se ho chystáte navštívit, můžete si všimnout kamínků na náhrobcích, je to starý Židovský zvyk, tak jako je v zemích s křesťanskou tradicí zvykem na hroby pokládat květiny a svíčky, Židé pokládají na hroby malé kameny, projevují tím
vzpomínku na zesnulého. Určitě také položte kamínek na nějaký náhrobek, aby tato tradice neutichla.

Zde leží muž spravedlivý, přímý a věrný, vskutku učenec, vážený pán, pan Juda, syn váženého pána Hirše Lejba, který zde byl učitelem a odešel do světa svého v úterý 24. sivanu 539. (= 8. června 1779) Nechť je jeho duše svázána ve svazku živých.
-
Neděle 4. tamuzu 525 podle malého počtu. (= 24. června 1765) Zde leží a je pohřben - plný příkazů jako granátové jablko - Představený obce věrných, muž přímý mezi ušlechtilými, kráčel cestou dobrých ráno i večer i za časného jitra, učenec, rabi Šemuel, syn pana Jokeva, památka spravedlivého budiž požehnáním v zahradě Eden, amen sela. Nechť je jeho duše svázána ve svazku živých.
-
Zde leží žena statečná, spravedlnost konala jako Abigail,..., žena Michaela Arí, zemřela a byla pohřbena v úterý 22, tevetu 569 podle malého počtu. (= 10. ledna 1809) Nechť je její duše svázána ve svazku živých.

(Citace z náhrobků podle kroniky Židé v Myslkovicích)

LIHOVAR

Kolem roku 1860 se v Myslkovicích dostává do provozu lihovar Zikmunda Fischla. Fischlova kořalka byla vyvážena nejen do Rakouska-Uherska, ale i do slunné Itálie do Verony. Zikmund Fischl, první z rodu Fischlů u nás usezeného měl v Myslkovicích dům, kde pálil kořalky. Zpočátku líh na výrobu kupoval, ale po velké neúrodě v roce 1771, kdy bylo zavedeno povinné sázení brambor, si umínil, že postaví vlastní lihovar. Lihovar po schválení úřadů a mocnosti, která tím získala nový příjem peněz za odběr vody z rybníka, postavil a závod se začal vzmáhat. Fischl přibral pomocné síly, především z řad jeho souvěrců. Ředitelem byl Freund a Popper, účetním Josua Löwy a další pozice jako nákupčí, prodavače, bednáře, strojníky, provozníky, koláře a pomocné síly. Vedle lihovaru Fischl postavil pro sebe ještě patrový dům. Za těch časů lidé v Myslkovicích hodně pili, dokonce se říká, že snídali chléb namočený v kořalce. Když sedláci vyváželi sudy s kořalkou, za vsí posráželi obruče, sudy provrtaly a do puten proudil líh, který děti odnesly domů, poté do děr zatloukli předem připravené kolíčky a nasadili zpět obruče. Nic však netrvá věčně, a na Fischlův lihovar přichází pohroma, když mu vrchnost vypoví dodávku vody z Dolejšího rybníka. Fischl tedy pozval horníky z Kladna, aby mu vykopali studně. Lihovar ale i po vykopání třech studní postihuje nedostatek vody a proto Fischl lihovar společně se svým domem prodává hraběti Wratislavovi a odchází do Veselí nad Lužnicí kde staví nový lihovar, dnes zvaný ,,Fišlovka." Mimo jiné měl i odchod lihovarníka Fischla
za následek stěhování většiny Židů z Myslkovic.

NÁHLED DO KRONIKY

,,Židovské osídlení v naší vesnici je již uzavřenou kapitolou židů. Poslední židé zůstali v pekle nacistických koncentračních táborů, těm již nikdo nepoloží kamínek na jejich hroby, aby tak uctil jejich starý zvyk. Proto se snažím sepsati tuto kroniku o národě Izraele u nás usazeného, tolik zkoušeného a vzpomenout tímto těžký úděl židů v minulých dobách."

Židé v Myslkovicích - Antonín Novotný, Myslkovice 1999
Děkujeme panu Novotnému za sepsání této kroniky a možnost nahlédnutí tak do podrobnější historie Židů v obci Myslkovice.

GALERIE